Zastávka 9
Vitický potok a jeho okolí
Nyní se nacházíme u Vitického potoka, který pramení v katastrálním území Vysoká Štola (nedaleko Nejdku) mezi Trousnickou skálou (949 m n. m.) a vrchem Trousnice (952 m n. m.). Jeho tok pokračuje směrem na Fojtov, Děpoltovice, Nivy, Podlesí a okrajem Sadova do Dalovic. Cestou posiluje Vitický potok celá řada přítoků. Z těch větších přítoků je možné jmenovat např. Lužecký potok (před Děpoltovicemi) a Sadovský potok (před Vysokou). Do Dalovic přitéká Vitický potok ve výšce 384 m n. m. Následně pokračuje okrajem části obce Vysoká, středem části obce Dalovice a na okraji obce, v části Všeborovice, se vlévá do řeky Ohře. Do roku 1995 byl Vitický potok značně znečisťován Sadovským potokem, do kterého pouštěla plavírna kaolinu v Lesově svůj odpad. Nyní je Vitický potok čistý, plavou v něm ryby a na hladině se často objevují divoké kachny.
Na pravém břehu Vitického potoka můžeme nyní vidět pole, která jsou v majetku Karlovarského kraje (obhospodařuje je Střední zemědělská škola Dalovice), a les, který je ve vlastnictví České republiky (s ním hospodaří Lesy ČR). V 19. století a na začátku 20. století se na velké části této plochy nacházelo ložisko hnědého uhlí.
Během 1. poloviny 19. století se hnědé uhlí těžilo povrchově pro potřeby porcelánky. V druhé polovině 19. století se výroba v porcelánce značně rozšířila, a z tohoto důvodu byl v roce 1868 oficiálně otevřen hlubinný důl Anna I. a na začátku 20. století důl Anna II. (doly byly umístěny nedaleko od porcelánky, blíže k silnici vedoucí směrem do Zálesí). V dole Anna I. pracovalo roku 1913 až 75 dělníků, maximální hloubka těžby dosáhla 72 m a roční těžba byla 54 500 tun hnědého uhlí.
V 30. letech 20. století dolehla na celý průmysl Československa světová hospodářská krize a výroba v dalovické porcelánce se začala omezovat. Roku 1938 byla těžba uhlí v dolech Anna I. a Anna II. zcela zastavena a už se nikdy neobnovila. Těžní věže, lanovky na uhlí a veškerá důlní zařízení byla dána v průběhu II. světové války k dispozici válečnému průmyslu, doly byly zavaleny a jejich povrch srovnán s okolní krajinou.
Pokud se vydáme cestou proti toku Vitického potoka, dostaneme se do rekreační oblasti Dalovic, nazývané "Marakána". Severovýchodně od "Marakány" se nachází ložisko kaolinu. Podle plánů krajského úřadu by v budoucnosti přes část tohoto ložiska mohl vést obchvat Karlových Varů.
Když budeme pokračovat Sadovskou ulicí po proudu Vitického potoka, uvidíme po levé straně čtyři zcela stejné domy. Jedná se o areál domů s pečovatelskou službou určený pro dalovické seniory.
Na konci Sadovské ulice se dostaneme zpět na ulici Borskou a směrem doprava dojdeme zpět k porcelánce.
Station 9
Vitický potok (Widitzbach) und seine Umgebung
Jetzt befinden wir uns am Ufer des Baches Vitický potok, der im Kataster Vysoká Štola (Hohestollen bei Neudek) zwischen dem Fels Trousnická skála (949 m ü.d.M.) und dem Hügel Trousnice (952 m ü.d.M.) entspringt.
Der Bach fließt in Richtung Fojtov (Voigtsgrün), Děpoltovice (Tüppelsgrün), Nivy (Spittengrün), Podlesí (Halmgrün) und am Rand von Sadov (Sodau) nach Dalovice (Dallwitz).
Unterwegs wird Vitický potok von einer ganzen Reihe der Zuflüsse verstärkt, nennenswert sind z.B.: Lužecký potok (Kammersgrüner Bach) vor dem Dorf Děpoltovice und Sadovský potok (Sodauer Bach) vor dem Dorf Vysoká.
Vitický potok fließt nach Dalovice in der Höhe von 384 m ü.d.M., weiter fließt er am Rande des Ortsteils Vysoká, mitten von Dalovice und am Rande der Gemeinde, im Ortsteil Všeborovice, mündet er in die Ohře (Eger).
Am rechten Ufer des Baches Vitický potok können wir heute die Felder sehen, die im Eigentum des Bezirksamtes sind (heute bewirtschaftet diese Felder die Landwirtschaftliche Mittelschule Dalovice), und den Wald, der im Eigentum der Tschechischen Republik ist (bewirtschaftet von Lesy CR). Im 19. Jahrhundert und am Anfang des 20. Jahrhunderts befand sich auf großem Teil dieser Fläche die Braunkohlelagerstätte. In der 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts wurde hier Braunkohle für die Porzellanfabrik im Tagebau gefördert. In der 2. Hälfte des 19. Jahrhunderts stieg die Produktion der Porzellanfabrik und aus diesem Grund wurden im Jahre 1868 der Anna-Schacht I. und am Anfang des 20. Jahrhunderts auch noch der Anna-Schacht II. eröffnet (beide Schächte lagen unweit von der Porzellanfabrik, in der Nähe der Straße Richtung Zálesí).
Im Anna-Schacht I. arbeiteten im Jahre 1913 bis 75 Bergleute, maximale Fördertiefe erreichte bis 72 m und die Förderung bezifferte sich auf 54 500 t Braunkohle pro Jahr.
In den 30. Jahren des 20. Jahrhunderts griff die Weltwirtschaftskrise in die ganze tschechoslowakische Industrie ein. Die Produktion der Dallwitzer Porzellanfabrik wurde immer mehr beschränkt. Im Jahr 1938 wurde die Kohlenförderung im Anna-Schacht I. sowie Anna-Schacht II. eingestellt und nie erneuert. Fördertürme, Kohlenseilbahnen und alle Förderanlagen wurden während des 2. Weltkrieges der Kriegsindustrie zur Verfügung gestellt und die Schächte verschüttet.
Wenn wir uns auf den Weg gegen den Strom des Baches Vitický potok machen, kommen wir zum Erholungsgebiet namens "Marakána". Nordöstlich von "Marakána" befindet sich die Kaolinlagerstätte. Über einen Teil der Lagerstätte sollte nach Plänen des Bezirksamtes eine Umgehungsstraße der Stadt Karlovy Vary führen.
Wenn wir die Sadovská-Straße entlang, den Bach Vitický potok flussabwärts gehen, sehen wir links vier ganz gleiche Häuser. Es handelt sich um Pflegeheime für Dallwitzer Senioren.
Am Ende der Sadovská-Straße kommen wir wieder zur Borská-Straße und in der Richtung nach rechts kommen wir zur Porzellanfabrik zurück.
Naučná stezka Dalovice
