Zastávka 8
50°15'17.915"N, 12°54'10.382"E
VYSOKÁ
Nyní přicházíme z východní strany do Vysoké, která je části obce Dalovice.
Původně byla Vysoká osadou, která vznikla na počátku 15. století. V té době se v Dalovicích stavěla nová tvrz dvorcového typu, při které pomáhali němečtí řemeslníci. Bylo zapotřebí hodně dřeva, a proto se kácel les nad Vitickým potokem. Po dokončení stavby tvrze požádali Němci majitele dalovického panství, zda by se mohli trvale se svými rodinami usadit na čerstvě vymýcené půdě. Dostali souhlas, a tak si začali v místě dnešní Vysoké stavět první domy s malým hospodářstvím v jejich okolí.
Při mapování majetku drobné šlechty na Loketsku v roce 1655 byla Vysoká poprvé uváděná jako obec, součást panství Dalovice. Původně se uváděl název Hohdorf, později Hochdorf nebo Hohendorf.
Zatímco Všeborovice založili Slované a obec byla typickou zemědělskou obcí, Vysokou založili němečtí kolonisté a bydleli v ní převážně němečtí řemeslníci a nájemní dělníci. Teprve v 19. století se zemědělská výroba začala i tady více rozvíjet a ve Vysoké vznikl jeden velkostatek a šest zemědělských hospodářství různé velikosti.
Ze starých kronik víme, že v obci byly vždy problémy s pitnou vodou. Přírodní pramen byl jen jeden a ten v průběhu let musely doplnit 4 pumpy. Zdroje pitné vody přesto nestačily, a proto se v roce 1895 stanovila podmínka, že kdo chce stavět dům, musí mít nejprve vlastní studnu. Když se náhodně podařilo při jednom vrtu objevit vydatnější zdroj vody, byla postavena dřevěná kašna a do té se pramen svedl. Budování vodovodu bylo zahájeno až na začátku 20. století za významné podpory majitelky dalovického panství Mathildy Riedl von Riedenstein.
Elektrická energie byla do části obce poprvé zavedena v roce 1913, celá obec byla elektrifikována až po roce 1945.
Před koncem této (Letní) ulice uvidíme po pravé straně hrázděný dům čp. 10, který je nejstarším domem ve Vysoké. Jedná se o nemovitou kulturní památku evidovanou pod reg. číslem 35023/4-781.
Pokud z Letní ulice na jejím konci odbočíme doleva, dostaneme se na Borské ulici k další památce - ke kapli sv. Anny. Původní kaple z let 1780-1782 stála asi o 100 m po Borské ulici výše (poblíž domu čp. 49) a na konci 19. století byla zbořena. Současná kaple sv. Anny byla postavena v letech 1903-1904. Na věžičce byly umístěné hodiny a malý zvon. Uvnitř kaple stál jednoduchý oltář a na něm byla umístěna dřevěná soška sv. Anny držící na pravé ruce malou Pannu Marii a na levé ruce Ježíška. Kdy se soška ztratila není známo. Mše se v kapli nikdy nekonaly, lidé se sem pouze chodili modlit a z tohoto místa se vypravovaly pohřby.
Další část této sportovně relaxační a naučné stezky vede Spádovou ulicí k Vitickému potoku, dále Sadovskou ulicí a zpět na ulici Borskou.
Station 8
50°15'17.915"N, 12°54'10.382"E
VYSOKÁ
Jetzt kommen wir vom Osten nach Vysoká (Hohendorf), das ein Ortsteil der Gemeinde Dalovice (Dallwitz) ist.
Ursprünglich war Vysoká eine Siedlung, die am Anfang des 15. Jahrhunderts entstand. In dieser Zeit wurde in Dalovice (Dallwitz) neue Festung des Hoftyps gebaut und bei ihrem Bau halfen die deutschen Handwerker. Für den Bau wurde viel Holz benötigt, und deshalb wurde der Wald oberhalb des Baches Vitický potok gehauen. Nach Fertigstellung des Baues baten die Deutschen den Besitzer des Dallwitzer Gutes um Erlaubnis, ob sie sich mit ihren Familien auf dem frisch ausgerodeten Boden ansiedeln dürften. Sie erhielten die Billigung und konnten sich am Ort des heutigen Vysoká erste Häuser mit kleiner Wirtschaft in deren Umgebung bauen.
Bei der Bodenkartierung des Gutes der Kleinadeligen auf dem Gebiet Loket (Elbogen) im Jahre 1655 wurde Vysoká zum ersten Mal als Gemeinde, ein Teil des Gutes Dalovice, erwähnt, ursprünglich als Hohdorf, später auch Hochdorf oder Hohendorf.
Indem Všeborovice (Schobrowitz) von Slawen als typisches landwirtschaftliches Dorf gegründet wurde, wurde Vysoká von deutschen Kolonisten gegründet und hier wohnten vorwiegend deutsche Handwerker und Mietarbeiter. Die landwirtschaftliche Produktion begann sich auch hier erst im 19. Jh. mehr zu entwickeln und in Vysoká entstanden ein Großgrundbesitz und sechs landwirtschaftliche Höfe verschiedener Größe.
Aus den alten Chroniken wissen wir, dass das Dorf immer Probleme mit dem Trinkwasser hatte. Die Naturquelle gab es nur eine und diese musste im Laufe der Jahre mit 4 Pumpen ergänzt werden. Die Trinkwasserquellen reichten trotzdem nicht, und deshalb wurde im Jahr 1895 die Bedingung gestellt, dass der, der ein Haus bauen will, zuerst eigenen Brunnen haben muss. Wenn eine ausgiebigere Wasserquelle bei der Erdbohrung zufällig entdeckt wurde, wurde sie in den Holzbrunnen zugeleitet. Erst am Anfang des 20. Jahrhunderts, mit Unterstützung von Besitzerin des Dallwitzer Gutes Mathilde von Riedenstein, wurde mit dem Bau der Wasserleitung begonnen.
Elektrischer Storm wurde in einen Teil der Gemeinde zuerst im Jahre 1913 eingeführt, die ganze Gemeinde wurde erst nach dem Jahre 1945 elektrifiziert.
Vor dem Ende dieser Straße (Letní) sehen wir rechts das Fachwerkhaus Nr. 10, das das älteste Haus in Vysoká ist. Es handelt sich um das Baukulturdenkmal mit Register-Nr. 35023/4-781.
Falls wir am Ende der Letní-Straße nach links abbiegen, kommen wir an der Borská-Straße zum weiteren Denkmal – zur St. Anna-Kapelle. Die ursprüngliche Kapelle aus den Jahren 1780–1782 stand etwa 100 m an der Borská-Straße höher (neben dem Haus Nr. 49) und wurde am Ende des19. Jhs. niedergerissen. Die heutige St. Anna-Kapelle wurde in den Jahren 1903-1904 erbaut. Auf dem kleinen Turm wurden eine Turmuhr und eine kleine Glocke angebracht. In der Kapelle stand ein einfacher Altar mit der Holzstatue der Heiligen Anna mit kleiner Jungfrau Maria auf dem rechten Arm und mit kleinem Jesuskind auf dem linken Arm. Es ist nicht bekannt, wann diese Statue verschwand. Die Messen fanden in der Kapelle nie statt, sie diente nur zum Gebet und zur Ausstattung der Bestattungen.
Unser Lehrpfad führt weiter an der Spádová-Straße entlang zum Bach Vitický potok, weiter an der Sadovská-Straße entlang und zur Borská-Straße zurück.
Naučná stezka Dalovice
