Zastávka 4
50°14'38.036"N, 12°53'27.675"E
U VYHLÍDKOVÉHO ALTÁNU
Vyhlídkový altán nechala postavit Obec Dalovice v roce 2012. Umístění altánu bylo pečlivě vybráno. Z tohoto místa je výhled do údolí řeky Ohře a na Drahovice, městskou část Karlových Varů. Částečně vidíme i další karlovarskou část – Bohatice, které při pohledu z našeho stanoviště dominuje pohled na teplárenský komín.
Podle archeologů byly ve střední době kamenné – mezolitu (8 000 až 6 000 let př. n. l.) obsazeny sedmi známými tábořišti skalnaté vyvýšeniny a ostrožny nad řekou Ohří od Tašovic po Všeborovice. Z toho lze odvodit, že v těchto místech bylo nejstarší osídlení na území Dalovic.
Výrazný skalnatý výběžek nad řekou Ohří skutečně existoval nedaleko od místa, kde se nyní nacházíme. V 19. století se budovala silnice z Bohatic do Dalovic a tato skála byla odstřelena. Podle některých pramenů však jsou ještě dnes poblíž altánu ingerenční stopy po dvou kruhových stavbách a jedné větší obdélníkové stavbě. Ve které době tyto stavby existovaly, není známo.
POVĚST O KAMENNÉM RYTÍŘI
Podle pověsti stával kdysi na tomto místě hrad, který obýval loupeživý rytíř se svojí lotrovskou chasou. V blízkosti vedla cesta, po které putovali poutníci, jezdci a kupecké povozy. Právě na kupce měl loupeživý rytíř spadeno nejvíc. Často je nejen okradl, ale i zamordoval. Nestačilo mu to, a tak se svojí tlupou drancoval a vypaloval sousední vesnice a nejednou se odvážil i do Karlových Varů.
Po čase se zvěsti o neurvalém rytíři roznesly široko daleko, takže už málokdy bylo možné zaslechnout hrčení povozů. Starý převozník žijící na břehu řeky Ohře poblíž hradu, který si od zlého rytíře vytrpěl mnoho příkoří, neměl téměř žádnou práci.
Jednoho dne se však u přívozu objevil cizí kupec s povozem plně naloženým vzácnými látkami, orientálním kořením a šperky s perlami a drahokamy. Starý převozník rychle přistrčil bidlem prám na mělčinu a kupce pobízel: "Rychle se vším sem, je-li vám život milý!" Sám táhl za uzdu valachy, pomáhal usadit těžký povoz na prám a snažil se dostat prám co nejdále od břehu.
V tu chvíli dorazil na břeh řeky rytíř se svojí tlupou. Jakmile zjistil, co se děje, začal na převozníka křičet: "Zpátky, dědku, rozumíš?! Jinak budeš litovat, že ses vůbec narodil!" Převozník ale neposlechl a převezl kupce i s celým nákladem až k protějšímu břehu. Za nelehkou práci dostal odměnu několik dukátů. "Nejsem si jist, že mi budou vůbec někdy k užitku," řekl posmutněle, když se loučil s kupcem.
Převozník zůstal na druhém břehu celou noc. Za rozbřesku se velmi potichu vydal s prámem zpět přes řeku. Sotva vystoupil na břeh, chytly ho za krk silné rytířovy ruce a ozval se jeho posměšný hlas: "Chtěl jsi mě přelstít, dědku? Za trest se teď na ohni uškvaříš jako čuník!" Rytířovi kumpáni okamžitě rozdělali oheň a do jeho plamenů hodili převozníkův prám. Pak chytili převozníka a táhli jej k ohni.
"Nemáš ani trochu strach, že tě Pánbůh za takový hrozný skutek potrestá?" zeptal se převozník. Rytíř se zasmál a řekl: "Já a mít strach? Kdepak , dědku, i kdybych měl na tomto místě zkamenět, chci vidět, jak se škvaříš na svém prámu!" Najednou se ozvala strašlivá rána, jako by hrom zaduněl a rytíř se svým koněm se proměnil v šedivý kámen. Rytířovi pomocníci se okamžitě rozprchli a starý převozník byl opět volný. Skála, která měla tvar rytíře na koni, tam zůstala po dlouhá staletí.
(Zdroj: Báje a pověsti z Čech a Moravy – Karlovarsko, V. Hulpach, nakladatelství Libri, 2002)
Station 4
50°14'38.036"N, 12°53'27.675"E
Am Aussichtsaltan
Den Aussichtsaltan ließ die Gemeinde Dalovice im Jahr 2012 bauen. Der Standort wurde sorgfältig ausgewählt. Diese Stelle bietet eine schöne Aussicht auf das Egertal und auf Drahovice (Drahowitz), Ortsteil von Karlovy Vary. Rechts sehen wir einen Teil von Bohatice (Weheditz), auch ein Ortsteil von Karlovy Vary, mit dominierendem Kamin des Heizkraftwerks.
Die Archäologen vermuten, dass die Felsenhöhen und Felsenspornen über dem Fluss Eger von Tašovice (Taschwitz) bis nach Všeborovice (Schobrowitz) in der Mittelsteinzeit – Mesolithikum (8 000 bis 6 000 J.v.u.Z.) mit sieben bekannten Lagerplätzen besetzt wurden. Man kann daraus schließen, dass die älteste Besiedlung in der Ortschaft Dalovice an dieser Stelle war.
Der markante Felsenausläufer oberhalb des Flusses Eger befand sich wirklich unweit von der Stelle, wo wir jetzt stehen. Im 19. Jahrhundert wurde die Straße von Bohatice nach Dalovice gebaut und der Felsen wurde abgesprengt. Angeblich findet man noch heute in der Nähe des Altans radiästhetische Spuren nach zwei kreisförmigen Bauten und einem größeren rechteckigen Bau. Es ist nicht bekannt, aus welcher Zeit diese Spuren stammen.
Die Sage vom steinernen Ritter
Der Sage nach stand jemals hier an diesem Ort eine Burg, die ein Raubritter mit seiner Räuberbande bewohnte. In der Nähe führte ein Weg, den die Wanderer gingen, Reiter und Kaufmannsfuhrwerke befuhren. Der Raubritter lauerte gerade auf die Kaufleute. Oft beraubte er sie nicht nur, sondern schlug er sie auch tot. Dies war ihm nicht genug, und so plünderte er mit seiner Bande die benachbarten Dörfer und brannte sie nieder. Nicht einmal fasste er Mut, nach Karlsbad zu ziehen.
Nach einiger Zeit verbreiteten sich die Nachrichten vom Raubritter weit und breit, sodass die Straßen verwaist waren, man hörte kein Gerassel der Fuhrwerke mehr. Der alte Fährmann, der am Ufer der Eger unweit der Burg lebte, und vom bösen Ritter viel Unrecht erleiden musste, hatte so fast keine Arbeit.
Eines Tages erschien an der Fähre ein fremder Kaufmann mit voll von kostbaren Stoffen, orientalischen Gewürzen und Kleinodien mit Perlen beladenem Fuhrwerk.
Der alte Fährmann schob die Fähre mit einer Ruderstange auf das Riff zu und ermunterte ihn: "Her mit dem Zeug, wenn Ihnen Ihr Leben lieb ist!" Er nahm selbst die Wallachen an die Kandare, stellte das schwere Fuhrwerk auf die Fähre und setze die Fähre in Bewegung, möglichst weit vom Ufer.
In diesem Zeitpunkt traf der Raubritter mit seiner Bande an das Ufer ein. Sobald er feststellte, was geschah, begann er den Fährmann anzuschreien: "Zurück, Alter, verstehst du! Sonst wirst du bereuen, dass du geboren wurdest!" Der Fährmann schenkte ihm aber kein Gehör und setzte den Kaufmann mit seiner Fuhre an das andere Ufer über. Für diese nicht leichte Arbeit bekam er einige Dukaten Entlohnung. "Ich bin mir nicht sicher, ob ich irgendwann Nutzen davon haben werde", sagte er traurig, als er vom Kaufmann Abschied nahm.
Der Fährmann blieb die ganze Nacht an anderem Ufer. Bei Tagesanbruch fuhr er mit seiner Fähre sehr still über den Fluss zurück. Gleich als er ans Ufer ausstieg, fasste ihn der Raubritter mit seinen starken Händen um den Hals und sagte mit spöttischer Stimme: "Alter, du wolltest mich überlisten? Zur Strafe wirst du jetzt wie ein Ferkel über dem Feuer brutzeln!" Seine Kumpane machten sofort Feuer an und warfen die Fähre in die Flammen. Dann ergriffen sie den Fährmann und zogen ihn zum Feuer.
"Hast du kein bisschen Angst, dass der Gott dich für seine grausame Tat bestrafft?" fragte der Fährmann. Der Ritter lachte und sagte: "Ich, und Angst haben? Ach wo, du Alter, und wenn ich an dieser Stelle zu Stein erstarren sollte, möchte ich sehen, wie du dich auf deiner Fähre brutzelst!" Plötzlich gab es einen furchtbaren Knall, als ob der Donner krachte und der Ritter mit seinem Pferd erstarrte zu Stein. Die Räuberbande floh in alle Winde und der alte Fährmann war wieder frei. Der Felsen in Gestalt eines Ritters zu Pferd blieb auf dieser Stelle jahrhundertelang stehen.
(Quelle: Sagen und Legenden von Böhmen und Mähren – Die Karlsbader Landschaft, V. Hulpach, Libri-Verlag, 2002)
Naučná stezka Dalovice
