Zastávka 2
50°14'54.058"N, 12°53'39.470"E
TVRZIŠTĚ
V letech 1938 a 1941 se německý archeolog Prof. Dr. Viktor Karell se svými pomocníky zaměřil na pozůstatky kamenné stavby o rozměrech 6,70 x 6,95 m v místě tehdy nazývaném "Hausberg" (někdy také "Kellerbergl", dnes "Tvrziště"). Zjistil, že se jedná o pozůstatky obytné tvrze vybudované koncem 12. století zřejmě podle vzoru ze sousedního Bavorska. Při vykopávkách, uvnitř základů a v okolí, našel keramiku z mladší doby kamenné – neolitu (cca 5 tisíc let př. n. l.) a řadu dalších drobných nálezů z různých dob až do novověku. Na základě vykopávek a tehdejších historických znalostí byl stanoven závěr, že lidé v této lokalitě žili nepřetržitě od doby kamenné do současnosti.
Revizní archeologický průzkum "Tvrziště" pod vedením Mgr. Jiřího Klsáka v roce 2001 našel keramiku z pozdní doby bronzové (cca 1200-700 let př. n. l.). To opět potvrdilo, že lidé v těchto místech žili již dlouhou řadu století.
Část nálezů z let 1938 a 1941 a nálezy z r. 2001 jsou uloženy v Muzeu Karlovy Vary.
Vlastní Tvrziště okrouhlého půdorysu mělo horní plošinu o průměru cca 11 m a okolní terén převyšovalo minimálně o 5 m. Podle rozměrů základů a síly zdí z lomového kamene (cca 1,40 m) lze usuzovat, že tvrz mohla mít několik podlaží (u obdobných zachovalých věží jsou dvě až tři patra zděná a jedno horní patro dřevěné). Hlavním smyslem této stavby bylo pravděpodobně strážit starou kupeckou stezku, která vedla z Německa přes Cheb a Dalovice směrem na Žatec a Prahu. Dalším důvodem mohla být ochrana lidských obydlí, která se nalézala v blízké vzdálenosti od "Tvrziště".
Západně od této obytné tvrze byla podle některých historiků stará dřevěná tvrz, která měla podobu opevněného dvorce. Sídlil v ní příslušník nižší šlechty (zeman). V této tvrzi byly dřevěné objekty sloužící pro bydlení rodiny majitele tvrze, pro bydlení poddaných a hospodářské budovy pro zvířata a různé nástroje. Stará tvrz spolu s kamennou tvrzí vyhořely na začátku 15. století. Následně byla postavena cca 300 m západně od "Tvrziště" nová větší kamenná tvrz dvorcového typu. Tato nová tvrz uváděná většinou pod názvem Telbitz (Talwicz) existovala pouze necelých 100 let, protože r. 1503 ji výrazně poškodil hrabě Šlik se svým vojskem. Tehdejší majitelé v následujících letech postavili přibližně na polovině cesty mezi novou tvrzí a "Tvrzištěm" větší obytnou budovu nyní nazývanou Starý zámek. Později vybudovali na místě vyhořelé staré tvrze (vedle "Tvrziště") nový velký hospodářský dvůr ("Meierhof").
Na pastvinách pod Tvrzištěm si lidé budovali své příbytky pravděpodobně od začátku 12. století. Toto místo bylo výhodné pro život díky své údolní poloze, blízkosti potoka a řeky, nedaleko od kupecké stezky a v blízkosti zemanského sídla. V 15. století se v souvislosti s budováním nové tvrze a rozšiřováním panství zvýšil počet obyvatel. Obydlí se začala budovat i na druhé straně Vitického potoka. Z původní osady vznikla postupně obec Dalovice.
Station 2
50°14'54.058"N, 12°53'39.470"E
Die Feste
In den Jahren 1938 und 1941 richtete der deutsche Archäologe Prof. Dr. Viktor Karell seine Aufmerksamkeit auf die Überreste des Steinbaues mit den Maßen 6,70 x 6,95 m an der damals als "Hausberg" (ehemals auch "Kellerbergl", heute "Feste") genannten Stelle. Er stellte fest, dass es sich um Überreste einer offensichtlich nach dem Muster aus benachbartem Bayern gebauten Wohnfestung vom Ende des 12. Jahrhunderts handelt. Bei den Grabungen innen der Feste und in ihrer Umgebung fand er Tonwaren aus der jüngerer Bronzezeit – Neolithic (ca. 5 000 J. v.u. Z.) und eine ganze Reihe kleiner Funde aus verschiedenen Epochen bis zur Neuzeit. Auf Grund der Ausgrabungen und damaligen historischen Kenntnisse wurde Beschluss gefasst, dass in dieser Lokalität seit der Steinzeit ununterbrochen Menschen gehaust hatten.
Bei der archäologischen Revisionsuntersuchung der "Feste" unter Leitung von Mgr. Jiří Klsák im Jahr 2001 wurden Tonwaren aus der älteren Bronzezeit (ca. 1200 – 700 J. v. u. Z.) gefunden. Dies hat wieder erwiesen, dass hier lange Jahrhunderte Menschen gelebt hatten.
Ein Teil der Funde aus den Jahren 1938 und 1941 und Funde aus dem Jahr 2001 sind im Museum in Karlovy Vary deponiert.
Die Feste selbst hatte einen rundlichen Grundriss mit einer Oberplatte mit Durchschnitt von ca. 11 m und überragte das Umgebungsgelände mindestens um 5 m. Nach dem Umfang des Fundaments und der Stärke der Mauer aus Bruchsteinen (ca. 1,40 m) kann man schließen, dass die Festung einige Stockwerke haben könnte (bei ähnlichen erhaltenen Türmen sind zwei bis drei Stockwerke gemauert und das oberste Stockwerk ist aus Holz). Wahrscheinlich diente die Feste als Wachtturm zur Überwachung des alten Kaufmannspfads, der aus Deutschland über Cheb (Eger) und Dalovice (Dallwitz) in Richtung nach Saaz und Prag führte. Sie könnte aber auch zum Schutz der in der Festungsnähe stehenden Menschensiedlung dienen.
Westlich von dieser Wohnfestung stand angeblich die alte Holzfestung in Form eines befestigten Hofes. In dieser wohnte ein Mitglied des niederen Adels (Edelmann). In dieser Festung befanden sich hölzerne Objekte, die als Wohnräume für die Familie des Festungsbesitzers, als Wohnung für die Untertanen sowie als Wirtschaftsgebäude für Vieh und verschiedenes Zeug dienten. Die alte Festung samt der Holzfestung brannte am Anfang des 15. Jhs. ab. Nachfolgend wurde ca. 300 m westlich von der "Feste" eine neue größere Steinfestung des Hoftyps gebaut. Diese neue Festung meistens unter Benennung Telbitz (Talwicz) existierte nur nicht ganze hundert Jahre. Im Jahr 1503 wurde die Festung von Fürsten Schlick mit seinen Truppen schwer beschädigt. Damalige Besitzer bauten in nachfolgenden Jahren ungefähr auf der Hälfte des Weges zwischen der neuen Festung und der alten "Feste" ein größeres Wohngebäude, heute das alte Schloss genannt. Später bauten sie an der Stelle der alten abgebrannten Festung (neben der "Feste") einen großen Meierhof.
Anfang des 12. Jhs. bauten die Menschen auf den Weiden unterhalb der Feste ihre Häuser. Diese Stelle war dank ihrer Tallage, dank der Nähe des Baches und Flusses, des Kaufmannspfads und des Herrensitzes günstig zum Leben. Im Zusammenhang mit dem Bau der neuen Festung und der Erweiterung des Herrschaftsgutes im 15. Jh. wuchs die Einwohnerzahl an. Die Wohnhäuser wurden auch am anderen Ufer des Baches Vitický potok (Widitzbach) gebaut. Aus der ursprünglichen Siedlung entstand allmählich die Gemeinde Dalovice.
Naučná stezka Dalovice
